|
Polský a český nonsens v literatuře pro děti
Czudek, Lucja ; Brožová, Věra (vedoucí práce) ; Píšová, Ina (oponent)
Diplomová práce se zabývá polským a českým nonsensem v literatuře pro děti. Hlavním cílem je vymezení nonsensové literatury, její vývoj z historického i tvárného hlediska s přihlédnutím k dobovým událostem. Práce se v první části zaměřuje na teoretické vymezení pojmu nonsens a historický aspekt, zejména pak na dva stěžejní představitele anglického nonsensu Edwarda Leara a Lewise Carrolla. Další část se věnuje vývoji polského nonsensu v literatuře pro děti. Na formování nonsensu v Polsku se podíleli dvahlavní autoři Julian Tuwim a Jan Brzechwa, kteří jsou považováni za tvůrce nové poetické školy. Zdrojem jejich tvorby se stal absurdní humor a svět dětského čtenáře. Na tuto poetiku navazovali další představitelé polského nonsensu, ke kterým patří mezi jinými Ludwik Jerzy Kern, Wanda Chotomska a další. Práce se dále zaměřuje na vývoj českého nonsensu pro děti, jeho hlavní osobnosti a stěžejní díla, která vychází z nesmyslnosti, absurdity a hry s jazykem. Text přibližuje čtenáři nonsensovou tvorbu pro děti Josefa Kainara, Jiřího Koláře, Miloše Macourka, Pavla Šruta a jiných představitelů literatury. Poslední část práce se zabývá konkrétními nonsensovými díly pro děti polských i českých autorů. Vybraná díla jsou interpretována z hlediska tématu zvířat, techniky a dialogu. KLÍČOVÁ SLOVA nonsens, humor,...
|
|
Frazeologie v nonsensových pohádkách (vybraní autoři)
NOVOTNÁ, Šárka
V mé bakalářské práci se zabýváme použitím frazeologismů v nonsensových pohádkách vybraných autorů. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve věnujeme stručné definici lidové a nonsensové pohádky, a to z toho důvodu, aby byly patrné rozdíly mezi těmito typy pohádek. Na závěr se zabýváme pojetím české frazeologie a idiomatiky podle odborných publikací. V praktické části se věnujeme samotnému výzkumu, ke kterému jsme dospěli sběrem frazeologického materiálu ve vybraných dílech. Pro výzkum byla využita díla Ludvíka Aškenazyho, Jiřího Trnky a Josefa Hanzlíka. Sesbíraný materiál je posléze rozdělen dle sémantické funkce do určitých skupin. Cílem práce je zjistit bohatost frazeologických obratů v nonsensových pohádkách a podat jejich vysvětlení právě zařazením do příslušných skupin. Nasbíraný materiál bude uveden ze všech tří knih dohromady, tak jak byly frazeologismy nacházeny.
|